V Meride jsme zustali dyl, protoze aktivit, ktere tu lze podniknout je hodne. A je tu taky levnejc nez jinde a lide jsou tu hodne privetivy. Tyto dve veci spolu dost souvisi, protoze bez doporuceni mistnich by jsme v turistickych kancelarich dostali mnohem drazsi sluzby.
Odjizdime v 7 rano od hotelu dzipem, ktery nam domluvila domaci v posade, kde bydlime kazdy za cca 115 kc za noc. Jedeme do horske vesnicky Los Nevados (2700 m n.m.) a cesta ma trvat 4 hodiny. Je to zazitek. V podstate celou cestu jedeme po utesu, po ceste siroke tak akorat na 1 dzip s par mistama na vyhnuti. Pod nama je utes az do udoli, ktery nelze prezit. Nakonec dojizdime do Los Nevados. Lidi jsou tu hodne privetivi. Je to krasna horska vesnicka. Prochazime se po okoli a zahrivame na zitrejsi trek na Alto de la Cruz (4200 m n.m.) a dale na stanici prave rekonstruovane lanovky Loma Redonda (4050 m n.m.). Noha se celkem oziva a tak se rozhoduje, ze na cestu si vemu mulu. Ostatni nakonec zarputile jdou pesky. Mimochodem tato lanovka je nejvyssi na svete a saha az do 4765 m n.m. Prave se reokonstruuje po nehode, ktera se tu pred lety stala.
Vyrazime po 7 rano. 1500 vyskovych metru nebude zadna sranda a 4200m n.m. uz je na vyskovou nemoc jako delanych. Honak ma zpozdeni tak vyrazime po svych az do 2900m, kde nas honak dohani. Poprve sedam na mulu, ze zacatku s trochou nejistoty. Podobne jako cesta dzipem, tak i tato cesta je podel utesu a mula si vzdycky vybira tu vnejsi trasu. Takze sedim ve vysce metr nad zemi na mutantovi osla a kone a cekam kdy spadnu do udoli. Ale po nejaky dobe si ziskava moji duveru. Nektere useky jsou hodne strme, ale mula to dava. 
Obcas jdu pesky, zkousim co noha zvladne a nechava si libit, ale prepada me lenost a na mulu obcas sednu a to hlavne pro to, ze nas ceka jeste cesta dolu, kde strme useky mula nemuze sejit s nakladem. Kousek pod vrcholem Ivose popada horska nemoc a tak lezi pod kamenem jak pytel. Nakonec se premaha a po 5ti hodinach dochazime de sedla La Cruz. Cil cesty vzdaleny asi 20 minut pesky tam a 30 zpet vzdavame a spokojujeme se s La Cruz. Davame ne moc dlouhy oddech a vydavame se zpet dolu. Kazdy uz chce byt dole. Hlavne Franta, ktery nasazuje svoje tempo a mistama i bezi jak se tesi dolu. Kde je zas o pul hodiny driv nez ostatni. Kdyz dorazim dolu na mule jako druhy, mava na me z hospody, kde si dava vychlazeny pivo, ja ale davam prednost sprse. Verim, ze to musel byt pro spolucestujici tezky trek. A to i pro me, protoze sedet na tom oslokonovi hodinu v kuse da zabrat.
V Meride jsme zustali dyl, protoze aktivit, ktere tu lze podniknout je hodne. A je tu taky levnejc nez jinde a lide jsou tu hodne privetivy. Tyto dve veci spolu dost souvisi, protoze bez doporuceni mistnich by jsme v turistickych kancelarich dostali mnohem drazsi sluzby.
Odjizdime v 7 rano od hotelu dzipem, ktery nam domluvila domaci v posade, kde bydlime kazdy za cca 115 kc za noc. Jedeme do horske vesnicky Los Nevados (2700 m n.m.) a cesta ma trvat 4 hodiny. Je to zazitek. V podstate celou cestu jedeme po utesu, po ceste siroke tak akorat na 1 dzip s par mistama na vyhnuti. Pod nama je utes az do udoli, ktery nelze prezit. Nakonec dojizdime do Los Nevados. Lidi jsou tu hodne privetivi. Je to krasna horska vesnicka. Prochazime se po okoli a zahrivame na zitrejsi trek na Alto de la Cruz (4200 m n.m.) a dale na stanici prave rekonstruovane lanovky Loma Redonda (4050 m n.m.). Noha se celkem oziva a tak se rozhoduje, ze na cestu si vemu mulu. Ostatni nakonec zarputile jdou pesky. Mimochodem tato lanovka je nejvyssi na svete a saha az do 4765 m n.m. Prave se reokonstruuje po nehode, ktera se tu pred lety stala.
Vyrazime po 7 rano. 1500 vyskovych metru nebude zadna sranda a 4200m n.m. uz je na vyskovou nemoc jako delanych. Honak ma zpozdeni tak vyrazime po svych az do 2900m, kde nas honak dohani. Poprve sedam na mulu, ze zacatku s trochou nejistoty. Podobne jako cesta dzipem, tak i tato cesta je podel utesu a mula si vzdycky vybira tu vnejsi trasu. Takze sedim ve vysce metr nad zemi na mutantovi osla a kone a cekam kdy spadnu do udoli. Ale po nejaky dobe si ziskava moji duveru. Nektere useky jsou hodne strme, ale mula to dava. 
Obcas jdu pesky, zkousim co noha zvladne a nechava si libit, ale prepada me lenost a na mulu obcas sednu a to hlavne pro to, ze nas ceka jeste cesta dolu, kde strme useky mula nemuze sejit s nakladem. Kousek pod vrcholem Ivose popada horska nemoc a tak lezi pod kamenem jak pytel. Nakonec se premaha a po 5ti hodinach dochazime de sedla La Cruz. Cil cesty vzdaleny asi 20 minut pesky tam a 30 zpet vzdavame a spokojujeme se s La Cruz. Davame ne moc dlouhy oddech a vydavame se zpet dolu. Kazdy uz chce byt dole. Hlavne Franta, ktery nasazuje svoje tempo a mistama i bezi jak se tesi dolu. Kde je zas o pul hodiny driv nez ostatni. Kdyz dorazim dolu na mule jako druhy, mava na me z hospody, kde si dava vychlazeny pivo, ja ale davam prednost sprse. Verim, ze to musel byt pro spolucestujici tezky trek. A to i pro me, protoze sedet na tom oslokonovi hodinu v kuse da zabrat.
tak ted mam dost:DDD Mara na ijackovi :DDD tak to jsem se dlouho nezasmala jako dneska!
OdpovědětVymazatTentokrat si promitaci show s fotkama nenecham ujit:-D
OdpovědětVymazatHele nedelej si z nej srandu, to neni ijacek, ale mula = krizenec osla a kobyly!! :)
OdpovědětVymazat