Delta Orinoka

Tak se dostavam dost do skluzu, internetu se mi tu nedostava a porad se hodne presouvame. Ted jsme konecne zakotvili na plazi, tak zkusim dohnat tu ztratu. Na Roraime (dalsi clanek) sem spadnul dost blbe na sutr, takze tu pokulhavam a beru antibiotika, ale to je na jinej clanek. Ted k Orinoku. V delte jsme byli 9.-11. unora. Byl to hlavne vylet do mist, kde ziji jeste ty stare indianske kultury. Vylet sme vysmlouvali za dost nizkou castku a proto se nam dostalo dost nizkeho standardu. Coz melo plusy i minusy. Nejeli jsme turistickou lodi, do turisticke chatrce se sprchou, a nenavstivili na oko stare indianske vesnicky. Ale jeli jsme napul nakladni lodi bez strechy, nekolik hodin denne na slunci s nejakym mistnim. Delal nam uplne nejobycejnejsi jidla a vozil po svych znamych, co tam bydli v indianskych vesnickach. Ty nebyvali dvakrat nadseni (protoze byly autenticky), ale nejaky svoje vyrobky na prodej podstrkavali jako v te turisticke vesnicce.

Je videt, ze i v teto zapadle koncine se standardy posouvaji. Indiani uz vice mene jezdi na clunech s motorem a nekteri maji privod elektriny (pravdepodobne od vlady). Ale ziji si svym tradicnim zpusobem v malych chatkach na kulech u vody (delta je v podstate jako jedna vetsi prujezdna bazina) a spi v hamakach. Tak jako jsme spali my. Bylo to dost unavne, ale delta me v podstate prekvapila, rozhodne vice nez treba Andelske vodopady, kde uz clovek vi co cekat. Skoda, jen ze mistni pruvodce se o nas nestaral lip a neukazal nam tolik okoli jak jsme cekali. Ale jinak se mi rozhodne libila autenticnost tohoto vyletu, ktera si na nic nehrala.

Dale jsme se presunuli do San Francisca de Uraien, kde jsme se rozhodli zdolat nejznamejsi stolovou horu Roraimu..